Aktuality ze společnosti

Stav psychiatrické péče v ČR v r. 2025

Tomáš Kašpárek, prosinec 2025, schváleno výborem PS ČLS JEP 7.1.2026

Aktuální situace v oblasti psychiatrie a duševního zdraví je výsledkem souběhu několika megatrendů:

1) Nedokončená transformace služeb pro závažně duševně nemocné (aka „Reforma“)

• Úzká hrdla deinstitucionalizace = absence chráněného bydlení, komunitních i pobytových sociálních služeb kompetentních pečovat o klienty s poruchami chování (positive behavioral support etc.), nedostatečná personální kapacita pro vznik plánované sítě zdrav. služeb
• Komunitní služby = doplnění systému služeb pro nejohroženější populace, které neprofitují dostatečně z ambulantní péče (SMI, OL, děti). Akt. vysoký práh pro vznik CDZ (personální standard, nízký zájem zdravotníků pro vstup do služby, kompetice s jednoduššími službami = ARP, ambulance), nesystematické financování sociální části CDZ
• Technický stav pobytových zdrav. služeb neodpovídá požadavkům provozu
• Psychiatrické nemocnice a jejich role v akutní péči, specializované péči (gerontopsychiatrická, adiktologická, sexuologická, pedopsychiatrická a psychoterapeutická), ochranném léčení a v menší míře následné péči (v poměru k akutní a specializované péči)
• Plán sítě služeb a jejich kapacita dle NAPDZ odpovídá stavu před krizí duševního zdraví, zároveň neadekvátní popis situace a role psychiatrických nemocnic (nerozlišení následné péče na specializovanou, skrytou akutní a vlastní následnou) – nutná revize za účasti odborníků na tvorbu sítě, zapojení krajů = regionální sítě
• Potřeba centrální monitorace a interpretace indikátorů o stavu a výkonnosti služeb na celostátní úrovni s odpovídající úpravou politik – akt. plánováno jako role ORDZ NIKEZ, příprava spolupráce s NUDZ a ÚZIS.

2) Krize duševního zdraví

• Nedostatečná dostupnost služeb = potřeba navýšení kapacit, služby pro jinou klientelu, než na kterou zaměřena reforma: dominantně úzkostné, afektivní poruchy a poruchy emocí a chování v adolescenci = krizová péče, ambulantní péče (dominantní poskytovatel objemu péče), denní stacionáře, akutní hospitalizace
• Rozvoj sítě krizových služeb – rychlá diagnostika, triáž, depsychiatrizace; bez návaznosti specializovaných psychiatrických služeb neřeší dostupnost péče pro psychiatrickou klientelu (tj. diagnózy v rámci krize duševního zdraví viz výše). Proto též nutné navyšování kapacity ambulantní péče, rozvoj ambulancí s rozšířenou péčí (zapojování dalších profesí) a zavádění akutních ambulancí (projekt OPZ+) + návaznost na akutní hospitalizaci (suicidalita).
  - Zvýšení kapacity ambulantní péče – aktuálně dosažen strop, finanční motivace uvolňovat kapacitu (předání do péče obvodního lékaře s nastavenou léčbou, předání do psychoterapie) a přebírat do péče nové klienty (zásadní bonifikace za nové klienty – v řádu desítek procent – uvolnění kapacity omezením péče o stabilizované pacienty – tj. snížení frekvence kontrol, předání do jiné služby…)
• Zvýšení kapacity akutní lůžkové péče transformací psychiatrických nemocnic a vznikem nových oddělení ve všeobecných nemocnicích – oproti ostatním medicínským oborům lůžková péče v psychiatrii doposud dominantně poskytována v režimu následné péče. Přechod ze „skryté akutní péče“ v současném režimu do regulérní akutní péče s adekvátním personálním a technickým vybavením = důsledky pro kvalitu, bezpečnost i režim respektující lidská práva. Nulová motivace zřizování akutní lůžkové péče ve všeobecných nemocnicích (provozní udržitelnost až větších oddělení – cca 100 lůžek, neexistence personálu). Řešením užší provozní provázání sousedících psychiatrických a všeobecných nemocnic (např. Havlíčkův Brod, Kroměříž…). Výbor PS preferuje rozvoj kapacit akutní lůžkové péče ve všeobecných nemocnicích, zavedení diferenciace typů akutní lůžkové péče a jejich role v systému akutní péče (včetně redefinice technického, stavebního a personálního standardu) a upozorňuje na 1/2
  nutnost plnit technický standard akutní psychiatrické péče u lůžek akutní péče realizovaných v psychiatrických nemocnicích.
• Rozvoj denních stacionářů = alternativa hospitalizace
• Zavádění eHealth nástrojů – potenciál velkého dopadu v populaci, dostupnost pro sebepéči, zavádění použití u klinických populací jako doplněk prezenční péče, zprůchodnění procesu věcného posuzování jednotlivých řešení na základě vypracovaných doporučení ORDZ NIKEZ
• Rozvoj telemedicíny v psychiatrii – akt. příprava standardu distančního vyšetření, plán rozšíření na monitoraci stavu pomocí dalších technologií (fyziologické funkce, dotazníky…)
• Zavádění inovací v psychiatrii s potenciálem rychlého účinku a tedy uvolňováním kapacity služeb (rychle působící antidepresiva, principy precision medicine…)
• Zavádění evidence-based programů na podporu resilience („prevence“) – nutná odborná diskuse k jednotlivým opatřením; efekt patrný s delším odstupem, neřeší aktuální krizi
• Zavádění „odlehčovacích“ nespecifických podpůrných sociálních služeb v rámci systému „stepped care“
• Zvyšovat dostupnost psychoterapie – klíčová terapeutická modalita u úzkostných poruch a poruch regulace emocí v adolescenci (tj. hlavní diagnózy v rámci krize duševního zdraví)
• Opatření pro dětskou psychiatrii – realizace nové Koncepce dětské a dorostové psychiatrie; ošetřovací dne stacionární péče pro děti a adolescenty, standard lůžkové péče pro klienty náročné na péči pro poruchy chování, řešení technického stavu pobytových zařízení pro děti v psychiatrických nemocnicích, statut lůžkových oddělení v psychiatrických nemocnicích (terapeutická péče, ne následná…)

3) Personální kapacita a demografická změna

• v ČR nedostatek veškerého odborného personálu pro realizaci naplánované sítě služeb.
• transformace psychiatrických nemocnic vyžaduje nárůst počtu odborného personálu (vyšší personální standardy akutní péče, ochranného léčení…)
• demografická změna – 1/5-1/3 psychiatrů a dětských psychiatrů v důchodovém věku v následujících 5 letech, není kompenzováno adekvátním počtem nově atestujících psychiatrů. Neznámá situace v oblasti nelékařského personálu, odhadem ještě závažnější situace
• Nutnost udržení opatření na zvýšení počtu lidí vstupujících do oboru a zjednodušení vzdělání (rezidenční místa, zvýšený počet školenců na školitele, zjednodušení specializačních programů), motivační kampaně pro studenty medicíny, perspektiva a obraz moderního a dobře finančně zajištěného oboru (projekty MZ, spolupráce s lékařskými fakultami, odbornou společností)
• úzká hrdla počet školících míst (omezená kapacita školitelů), finanční možnosti zaměstnavatelů přijímat nad personální plány, motivace pro setrvání kvalifikovaných školitelů ve školících zařízeních, část specializačního vzdělávání v ambulancích (= saturace péče v regionech).

4) Deficitní stav veřejných rozpočtů

• nutná investice do infrastruktury (psychiatrické nemocnice, ochranné léčení…) a navyšování personální kapacity služeb = národní rozpočty; EU fondy jsou přechodné nástroje, nemají plošný dopad
• kultivace systému DRG v akutní psychiatrii
• adekvátní financování nových i stávajících služeb

Plány a priority členů výboru PS ČLS JEP

Funkční období 2025–2028

Úvod
Tento dokument představuje souhrn plánů a priorit členů výboru Psychiatrické společnosti ČLS JEP pro funkční období 2025–2028. Cílem je poskytnout přehled klíčových oblastí, na které se výbor v následujících letech zaměří, a zároveň uvést odpovědné členy či garanty jednotlivých témat. Dokument vznikl konsolidací individuálních priorit členů výboru a slouží jako pracovní rámec pro koordinaci činností, sledování plnění cílů a efektivní spolupráci v rámci celé společnosti.
Priority představuje výbor PS jako celek. U některých bodů pak uvádíme i konkrétní členy výboru, kteří mají jejich řešení v gesci.

1. Rozvoj kapacit oboru a zábrana kolapsu psychiatrické péče
(Tomáš Kašpárek, Simona Papežová, Jan Vevera)

● Podpora mladých psychiatrů
● Zájem o obor a destigmatizace, pozitivní obraz oboru (100rocne.cz a další)
● Vzdělávání
   ○ ePurkyňky,
   ○ školitelé,
   ○ psychoterapeutické vzdělání,
   ○ racionalizace postgraduálního vzdělávání - úprava povinných kurzů pro lékaře v psychoterapeutickém výcviku (Jan Vevera)

 2. Doporučené postupy psychiatrické péče
(Tomáš Kašpárek, Jan Vevera)

● Dokončení doporučených postupů z roku 2018
● Nový formát národních postupů

 3. Komunikace – interní i externí 
(Tomáš Kašpárek, Simona Papežová)

● Web, aplikace, sociální sítě
● Naslouchání potřebám členů společnosti (Simona Papežová)

4. Internacionalizace a zapojení české psychiatrie do světového dění
(Tomáš Kašpárek, Pavel Mohr)

● Organizace a příprava kongresů WPA (2025) a EPA (2026)
● Podpora zapojení mladších kolegů do mezinárodních organizací (EPA, ECNP)
● Sdílení a propagace mezinárodních témat v ČR

5. Inovace a nové technologie
(Tomáš Kašpárek, Martin Anders, Jiří Horáček)

● Zvyšování kvality a dostupnosti péče zaváděním nových technologií a postupů
   ○ e-Health
   ○ Precizní psychiatrie
● HTA zdravotnických prostředků (Martin Anders)
● Zavedení léčebného psilocybinu do klinické praxe (Jiří Horáček)
   ○ Implementace Vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. Uvedené legislativní změna umožňuje od 1. ledna 2026 podávat psilocybin jako individuálně připravovaný léčivý přípravek pro vymezené terapeutické účely.
   ○ Vytvoření doporučeného postupu
   ○ Vznik Sekce Psychedeliky asistované psychoterapie (PAP) ČLS JEP
   ○ Zajištění nadstavbového kurzu PAP po IPVZ/MZ,PS ČLS JEP.

6. “Evidence-based” primární a sekundární prevence
(Tomáš Kašpárek, Jiří Horáček)

Návrh opatření pro prevenci duševních nemocí, vč. prevence sebevražd, s oporou v evidenci. Opatření pro primární a sekundární prevenci, pro individuální uživatele, pro organizace, na systémové/národní úrovni.
Poziční dokument PS jako opora pro národní politiky.

7. “Depsychiatrizace”
(Tomáš Kašpárek)

Návrh řešení a doporučení pro zvládání společenských problémů před zapojením psychiatrické péče.
Poziční dokument PS jako opora pro národní politiky
Rozcestník pro uživatele péče - nasměrování na adekvátní služby.

8. Systémové změny v oblasti psychiatrické péče
(Tomáš Kašpárek, Simona Papežová, Martin Anders, Martin Hollý, Petr Šilhán)

● Dokončení projektu Akutní psychiatrické péče a změny v akutní psychiatrické péči v návaznosti na výstupy z projektu
● Dokončení operativních doporučení k řešení agresivního chování na pracovištích
● Dostupnost psychoterapie, psychosociálních intervencí
● Rozvoj krizové péče
● Udržitelné financování služeb

9. Kvalita psychiatrické péče
(Tomáš Kašpárek)

● Systém parametrů pro hodnocení účinnosti lůžkové psychiatrické péče pro pravidelný monitoring a interpretaci na národní úrovni (Tomáš Kašpárek)
● Ne certifikaci psychiatrických ambulancí v podobě z roku 2022 (Erik Herman)
● Monitorace kvality péče a zapojení CDZ do systému psychiatrických služeb (Tomáš Kašpárek)

10. Ekonomika zdravotní péče
(Petr Šilhán, Martin Hollý)

● Adekvátní ohodnocení psychiatrické lůžková i ambulantní péče
● Nové zdravotní výkony a seznam výkonů (Simona Papežová, Martin Hollý)

11. Spolupráce s MZ a dalšími resorty
(Tomáš Kašpárek, Simona Papežová, Martin Hollý, Petr Šilhán)

● Účast na činnosti ORDZ a NRDZ
● spolupráce s pracovními skupinami
   ○ Udržitelného financování psychiatrických služeb,
   ○ Zajištění dostupnosti psychoterapie, psychoterapeutických a psychosociálních intervencí
   ○ K seznamu zdravotních výkonů
● Spolupráce policie a zdravotníků - Činnost v pracovní skupině V. vs. ČR (Petr Šilhán)

12. Dostupnost léčivých přípravků a inovací
(Martin Anders)

13. Časopis PS ČLS JEP
(Martin Anders)
● Kultivace online verze

14. Ochranné léčení
(Marta Holanová, Simona Papežová)

● Zlepšení fungování ochranných léčeb
● Meziresortní spolupráce v této oblasti
● Kvalita znaleckých posudků

15. Legislativa
(David Vaněk)
● Sledování změn v legislativě
● Soulad legislativních předpisů a praxe

16. Ambulantní péče
(David Vaněk, Erik Herman)
● Podmínky pro ambulantní péči

DOKUMENT V PDF

Kooperativa a pVZP, u kterých má většina z nás povinné pojištění zodpovědnosti, odmítají tímto pojištěním pokrýt pravidelnou péči poskytovanou psychiatrem pro dospělé (305) pacientům mladším 18 let. Zdůvodňují to tím, že tato péče je poskytována jinou odborností - pedopsychiatrie (306). Přes naši setrvalou snahu odmítají i možnost připojištění. Akceptují pouze poskytnutí akutní péče, která ale není zcela pregnantně definovaná. Kolegové, kteří se o nezletilé pacienty starají, by tedy měli být schopni poskytnutou léčbu odůvodnit jako akutní.

Stanovisko Psychiatrické společnosti je takové, že dosavadní pojištění odpovědnosti by tuto péči krýt mělo - viz níže.

Za výbor PS ČLS JEP MUDr.PhDr.David Vaněk

Stanovisko Sekce DDP k péči v ambulancích pro dospělé pro připojištění odpovědnosti

Stanovisko výboru Psychiatrické společnosti ČLS JEP k poskytování psychiatrické péče nezletilým pacientům

Pro rok 2025 bylo vyhlášeno téma „Rizikové chování ve vztahu k duševním onemocněním“.
Termín přihlášení do 31.10.2025 včetně.

Další infomace na www.vondrackovanadace.cz