Média

Nejsme superhrdinové, mysleme i na své duševní zdraví

 
Aktuální dění kolem koronaviru COVID-19 se dotýká úplně všech. Zejména velký nápor ale znamená pro lékaře a všechny zdravotnické pracovníky, kteří čelí jak onemocnění jako takovému, tak i důsledkům řady opatření, která se mohou odrážet v chování lidí. Přesto ve vztahu k pacientům nemohou ztrácet svoji profesionalitu.
 
 

„Lékaři a zdravotničtí pracovníci, kteří jsou v první linii a čelí největšímu náporu a stresu, by především neměli zapomínat na sebe. Pokud oni sami si nezachovají svoje vlastní duševní zdraví, jen těžko budou moci účinně pomáhat ostatním. Proto by měli myslet na sebe, není to o sebeobětování, ale o pomoci, nejsme superhrdinové. Důležité je zůstat v kontaktu sám se sebou – a také se svými kolegy, se kterými spolupracují v týmu a o které se mohou opřít,“ zdůrazňuje prof. MUDr. Pavel Mohr, Ph.D., primář kliniky Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) a předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Velmi důležité je podle něho otevřeně ventilovat svoje emoce a pocity, včetně frustrace, naštvání, strachu a obav. Nebát se říct si o pomoc sám pro sebe, pokud ji potřebuji. „Nečekejte na pochvalu a ocenění, pochvalte se sami, poděkujte svým kolegům a blízkým. Pomůže dodržovat režim, přestávky, nezapomínat na svoje biologické potřeby, jídlo, pití, pokusit se na chvíli odstřihnout, zastavit se. Dokázat změnit rytmus, doma při odpočinku změnit činnost, relaxovat anebo sportovat, být se svými nejbližšími, dokázat nesledovat média,“ radí prof. Mohr.

K pacientům by podle něho lékaři měli zůstat empatičtí, trpěliví, vyjadřovat se jasně, srozumitelně a s autoritou, měli by poskytovat naději a uklidnění a neprojektovat na ně svoje vlastní frustrace a zklamání. „Nonverbální komunikace prozradí víc, než bychom sami chtěli. Pokud se lékaři setkají s hostilními a agresivními projevy, měli by si uvědomit, že to jsou projevy frustrace, nikoliv osobní útoky. A pokud se setkají se závažnými psychickými problémy, měli by takové pacienty odkázat na příslušné odborníky,“ dodává s tím, že samozřejmě současná situace má dopad i na lidi s duševním onemocněním, přičemž lze očekávat nárůst diagnóz z úzkostného spektra, souvisejících se stresem.

COVID-19 v psychiatrii

Aktuální situace doléhá na všechna zdravotnická zařízení, která přijímají řadu opatření proti šíření koronaviru COVID-19 a nevyhýbá se ani psychiatrickým pracovištím. Odkládají se plánované neakutní hospitalizace, vyčleňují se izolační pokoje pro případně nakažené pacienty a přijímá se řada dalších opatření. „Po zavedení celostátní karantény jsme omezili neakutní hospitalizace a pozastavili provoz denních stacionářů. Ambulance NUDZ i nadále poskytuje plnou péči svým pacientům, doporučujeme však omezit neakutní a rutinní návštěvy, využít možnosti zaslání elektronického receptu. Preferujeme distanční kontroly a vyšetření – telefonické konzultace, přes Skype apod. Při osobní návštěvě klademe zvýšený důraz na dodržování všech hygienických opatření, včetně omezení počtu pacientů současně se nacházejících v čekárně. Zrušeny jsou stáže na klinice a praktická výuka mediků, ta probíhá distančně, elektronicky. Stejně jako ostatní zdravotnická zařízení trpíme kritickým nedostatkem ochranných pomůcek (roušky, respirátory) a dezinfekčních prostředků,“ popisuje současnou situaci prof. Mohr.

Obdobná opatření přitom přijímají i ostatní psychiatrická zařízení. Jak prof. Mohr doplňuje, dochází k vyčlenění izolačních pokojů pro umístění případně infikovaných psychiatrických pacientů, kteří by nemohli být hospitalizováni na infekčních odděleních, v některých nemocnicích se vytvářejí týmy lékařů a sester, kteří se v péči o pacienty střídají tak, aby spolu nepřišli do kontaktu. V ambulantním provozu je kladen důraz na omezení neakutních návštěv, preferuje se možnost distančních kontrol přes telefon nebo Skype, v čemž vycházejí vstříc také zdravotní pojišťovny. V pedopsychiatrické péči bohužel nadále platí tristní stav, kdy péče trpí dlouhodobým nedostatkem lékařů – pedopsychiatrů a lůžkových i ambulantních kapacit.

Komunikovat a vyvarovat se poplašných zpráv

Zatím je ještě příliš brzy hodnotit, zda došlo k nárůstu i některých diagnóz. „Na základě zkušeností z velkých povodní v letech 1997 a 2002 lze očekávat možný nárůst diagnóz z úzkostného spektra, souvisejících se stresem, případně projevujících se zvýšenými obavami o své zdraví. Těch nejzávažnějších, jako je schizofrenie nebo bipolární porucha, zůstává ve společnosti zhruba stejně, bez ohledu na vnější okolnosti,“ popisuje profesor Mohr.

Současnou situací jsou přitom nejvíce ohroženi pacienti, kteří trpí nejrůznějšími úzkostnými poruchami, ti, kteří jsou zvýšeně citliví k vnějšímu stresu, trpící tělesnými příznaky, které mají psychický původ, pacienti s přehnanými obavami o své zdraví, ale i ti, kteří prodělali traumatické zážitky, pacienti s bludnými interpretacemi a také lidé, kteří nemají okolo sebe dostatečnou sociální oporu. „Nicméně, celá řada našich hospitalizovaných pacientů s neurotickými poruchami celou situaci paradoxně přijímá s klidem, bez přehnaných emočních reakcí, nepanikaří, možná i s vědomím, že jsou u nás více chráněni než venku. Podobnou zkušenost z minulosti máme i s psychotickými pacienty, kteří se v kritických situacích chovají zcela klidně a racionálně,“ zdůrazňuje profesor Mohr.

Co lze tedy doporučit pro to, aby lidé aktuální situaci co nejlépe zvládli? „Udržovat pravidelný kontakt se svými blízkými, komunikovat spolu, rozumně dávkovat přísun informací - vyvarovat se poplašných zpráv a dezinformací, dodržovat pravidelný denní režim, vyhnout se alkoholu a návykovým látkám, využít čas v karanténě k příjemným aktivitám a činnostem a, pokud lze, nezapomínat na pravidelnou fyzickou aktivitu,“ uzavírá profesor Mohr.

 

8.03.2020 19:34
Zdroj: MT
Autor: Zdenka Kolářová

ODKAZ

 

Partner společnosti

Partner sekce dětské a dorostové psychiatrie

Copyright © 2020 Psychiatrie. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.